TÁBOR

Stránky města: www.tabor.cz

Město Tábor se představuje

Tábor je jihočeské město se slavnou historií a množstvím architektonických památek i přírodních krás. Je neodmyslitelně spojeno s husitským hnutím a jeho velkými osobnostmi – zejména Janem Žižkou z Trocnova, spoluzakladatelem husitského Tábora.

Na místě dávného osídlení byl ve 13. století vybudován hrad a město Hradiště. Strategické polohy města využili zradikalizovaní husité – stoupenci učení velkého reformátora katolické církve mistra Jana Husa, kteří převedli zbytek obyvatel z nedalekého Sezimova Ústí na místo bývalého Hradiště. Založili zde roku 1420 vojenské město, odkud pod vedením táborských hejtmanů vedli své vítězné výpravy.

Tábor vznikl na mimořádně výhodném místě – z jihu jej obtéká řeka Lužnice, do níž se hlubokým údolím vlévá Tismenický potok. Vodní toky spolu se skalnatými srázy a vybudovaným opevněním vytvořily proslulou nedobytnost husitského Tábora. Po porážce radikálních husitů v bitvě u Lipan došlo ke smíru Táborských s císařem Zikmundem a roku 1437 byl Tábor povýšen na královské město.

Během staletí prošlo město mnoha stavebními proměnami, ale svůj středověký charakter si uchovalo až dodnes. Historické jádro je díky systému zástavby a množství zachovaných památek městskou památkovou rezervací. Zbytky rozsáhlého opevnění a malebná zákoutí Starého města stále připomínají bohatou minulost na každém kroku. Návštěvník, který nezamířil na Žižkovo náměstí, jemuž vévodí pomník slavného vojevůdce Jana Žižky, a nezavítal do Husitského muzea, jehož expozice jsou umístěny v prostorách pozdně gotické radnice, jako by v Táboře ani nebyl.

Krásný pohled je i na fasády starých měšťanských domů, v jejichž výzdobě se harmonicky mísí stavební slohy – pozdní gotika s renesancí, barokem i rokokem. Mnohý z vás ani netuší, že pod většinou měšťanských domů, prakticky v celém středu města, byly na počátku 16. století vyhloubeny sklepy, které byly postupně propojeny, a vznikl tak spletitý labyrint chodeb, jejichž část je dnes přístupná veřejnosti.

Příjemnou procházku křivolakými uličkami Starého města mohou návštěvníci zakončit výstupem na jedinou zachovalou věž původního hradu Kotnov, ze které se nabízí výhled nejen na historické jádro města, ale i na nedaleký barokní chrám v Klokotech – známé poutní místo. V samotném centru města se rozprostírá nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě, zvaná Jordán, která vznikla v době, kdy Kolumbus objevil Ameriku, r. 1492. V horkých letních dnech Jordán láká k odpočinku a vodním radovánkám. Husitský Tábor nejlépe poznáte, když navštívíte mezinárodní festival – Táborská setkání, pořádaný každoročně v polovině září.

Rozmanitý program, ve kterém si jistě vybere každý návštěvník, se inspiruje bohatou historií města. Nenapodobitelnou atmosféru středověku podtrhuje pochodňový průvod a ohňostroj. Tábor se stal díky rozsáhlé stavební a průmyslové činnosti moderním městem, jehož význam přesahuje hranice regionu. Aglomerace Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí vytváří druhou největší koncentraci obyvatel i hospodářských aktivit v jižních Čechách.

Tábor je se svými 37 tisíci obyvateli druhým největším městem v Jihočeském kraji. Najdete zde divadlo, kino, muzeum, řadu galerií a výstavních síní, zimní stadion, plavecký stadion s aquaparkem, nemocnici a 12 středních škol. Tábor je známý pravidelně pořádaným světovým pohárem v cyklokrosu a triatlonem. Prochází jím také mezinárodní cyklotrasa Greenways Praha – Vídeň a řada regionálních cyklotras a pěších tras.

Poloha města Tábor

Město Tábor leží na severním okraji jižních Čech na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny, 83 km jižně od hlavního města Prahy, 60 km severně od Českých Budějovic (centra jižních Čech). Tábor je se svými 36 tisíci obyvateli druhým největším městem v jižních Čechách.
Krajina v okolí Tábora, po staletí obohacovaná prací našich předků, dnes nabízí svým návštěvníkům obraz, v němž se citlivě propojují přírodní krásy s kulturními a historickými památkami. Mírně zvlněný kraj Táborské pahorkatiny je ideálním místem pro strávení příjemné dovolené. Nachází se zde řada vyhledávaných pamětihodností – hrady (Hrad Kotnov v Táboře), v okolí zříceniny hradů Kozí hrádek, Starý zámek u Borotína, Šelmberk, Choustník, Příběnice, Dobronice u Bechyně…), zámky (Zámek Bechyně, na rozhraní táborského a jindřichohradeckého regionu zámek Červená Lhota), unikátní technická díla (Stádlecký řetězový most). Jihozápadně od Tábora jsou rovinatá blata s typickou jihočeskou lidovou architekturou, rašeliništi a rozsáhlými lesními komplexy.

Příroda kolem Tábora skýtá dobré podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku nebo projížďku na koni. K návštěvě lákají i přírodní zajímavosti – Chýnovská jeskyně, Botanická zahrada v Táboře nebo naučná stezka Borkovická blata. Řeka Lužnice, která se proplétá celým regionem, přímo vybízí k výletu na kánoi či rybaření. Táborská krajina je plná rybníků, které jsou využívány k rekreaci (koupání). Na březích řeky a mnoha rybníků se nacházejí autokempy, chatové osady a vodácká tábořiště (ubytování).

Po stopách husitské historie

Tábor
Město se po r. 1420 stalo kolébkou a sídlem linie radikálního husitství. V současnosti tuto dobu tvrzovitě připomíná fortifikace s areálem městského hradu, parcelace historického jádra a systém středověkých sklepů.

Ostatní bylo překryto hektickou stavební činností po r. 1437, kdy město obdrželo majestát s rozsáhlými právy a znakem z rukou císaře Zikmunda Lucemburského.

Pro svoji minulost se stal Tábor symbolem duchovně politickým cílem vlastenecky orientovaného hnutí v polovině 19. století. V r. 1878 zde bylo založeno Husitské muzeum, nyní s pěti expozicemi ve měste. Husitská minulost je na několika místech připomenuta velmi kvalitními sochami své doby. Pomník Jana Žižky z Trocnova od Josefa Strachovského (1884) nahradil původní dílo od Josefa Václava Myslbeka (1877). Rozsáhlý pomník Jana Husa vytvořil František Bílek (1928). Od téhož autora pocházejí i dva velkoplošné reliéfy na Masarykově domově ve Smetanově ulici, Petr Chelčický a Jan z Kalicha (1934).

Město Tábor se vždy hlásilo ke své dramatické minulosti, od které se odvíjely dějiny národní a mnohdy středoevropské. Tato tradice ožívá v rámci významného evropského festivalu Táborská setkání, charakterizovaného hledáním neotřelých cest k poznávání národních kultur.
Kozí hrádek
Zbytky menšího hradu, připomínaného v r. 1377, založeného na ostrohu u Kozského potoka. Mezi léty 1412-1414 zde byl několikrát hostem, tak jako v blízkém Sezimově Ústí, mistr Jan Hus, který pod hrozbou interdiktu musel opustit Prahu. Na hradě Kozí hrádek Hus psal a v okolí vykonával kazatelskou službu.

Tvrz zanikla již ve třicátých létech 15. století. V letech 1886, 1890 a 1899-1907 zde probíhal archeologický výzkum a částečná konzervace dochovalého zdiva. O nalezení pozoruhodného materiálního souboru se zasloužil táborský archeolog Josef Švehla. „Husitská mohyla“ od J. V. Duška (1881-1966) s bronzovým medailonem Jana Husa.

Prohlídkový okruh po pamětihodnostech

Pamětihodnosti Tábora nejlépe poznáte, pokud se vydáte na procházku po prohlídkovém okruhu, který začíná na Žižkově náměstí (okruh není značen).

Nejdříve zamiřte do Husitského muzea, kde se seznámíte s historií města, dějinami české reformace a husitskými tradicemi.

Odtud můžete sestoupit do středověkého podzemí, které vzniklo propojením sklepů jednotlivých měšťanských domů. Křivolaké uličky starého města vás zavedou k pozůstatkům táborského městského hradu – Kotnovu a parkánovým hradbám.

Delší okruh vás provede po zalesněném břehu řeky Lužnice, kolem granátové skály až k vodní nádrži Jordán, která byla vybudována r. 1492 jako zásobárna pitné vody pro město, a dnes slouží především k rekreaci. Severozápadně od historického centra (mimo prohlídkový okruh) se na vršku skví impozantní stavba barokního chrámu a kláštera v Klokotech – známého poutního místa, kam se můžete vydat pěšky přes Holečkovy sady a dále po křížové cestě. Prohlédněte si architektonické památky Tábora, malebná zákoutí starého města a přírodní zajímavosti obklopující historické jádro.

One Response to TÁBOR

  • Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy says:

    Ve výčtu památek, přístupných veřejnosti, již tradičně chybí barokní zámek Tábor-Měšice. Nevím, co se touto dialektikou sleduje. Zámek je přístupný veřejnosti celoročně (pro skupiny minimálně 5 osob po předchozím ohlášení) jiz od roku 1998.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Archiv